Účelem kosmetických přípravků je péče o pleť, popřípadě úprava našeho vzhledu. Ovšem tak, jako ostatně snad všechno na světě i kosmetika může mít určité nežádoucí účinky, o kterých bychom měli vědět, abychom je dovedli včas rozpoznat a do budoucna se jim mohli v co největší míře vyvarovat.
Nežádoucí účinky kosmetiky lze rámcově rozdělit do tří skupin:
1) Mikrobiální 2) Primárně toxické 3) Alergické
Mikrobiální nežádoucí účinky jsou způsobovány mikroorganismy (bakteriemi, kvasinkami, plísněmi, které se do přípravku mohou dostat kontaminovanými surovinami, nedodržením výrobní kázně nebo následně při používání (postupným odebíráním přípravku z dózy může dojít ke kontaminaci zbytku). Patogenní mikroorganismy mohou způsobit infekční onemocnění pokožky nebo mohou produkovat látky způsobující toxické nebo alergické reakce. Nejpoužívanější ochranou proti tomuto jevu je použití vhodných konzervačních látek. Určitý problém je však v tom, že i tyto látky mohou být zdrojem nežádoucích účinků. Pokud však výrobce nezvolí speciální technologii výroby vylučující kontaminaci a vhodnou aplikační formu přípravku (např. ampule pro jednorázové použití), těžko se může použití konzervačních látek vyhnout.
Na tomto místě je třeba říci, že někteří výrobci přírodní kosmetiky uvádějí, že konzervační látkynepoužívají. Je však otázkou, zda mohou splnit výše vedené předpoklady. Pokud ne, je riziko vyplývající z mikrobiální kontaminace větší, než možné nežádoucí účinky konzervačních látek. Někteří výrobci zase používají kombinace několika přírodních konzervačních látek, které jsou ovšem dráždivější pro pleť. Na většinu přírodních konzervantů neexistují seriózní vědecké studie a o tom, jak v dlouhém časovém horizontu působí na pokožku, se můžeme jen dohadovat. Je tedy otázka, zda má pro pleť lepší výsledný efekt použití minimálního množství bezpečného, předvídatelného a ze všech úhlů zkoumaného chemického konzervantu než většího množství obecně dráždivějších přírodních konzervačních látek. Většina kosmetických firem tedy proto konzervační látky v minimální možné koncentraci používá. Jen pro zajímavost uvedu, že čím je větší dóza, tím více konzervačních látek se musí použít.
Primárně toxické reakce představující druhou skupinu nežádoucích účinků, jsou dány drážděním pokožky určitými látkami a projevují se různě silným zánětem pokožky (od pouhého zarudnutí až k vážnému poškození s puchýři nebo dokonce nekrózou tkáně). Výrobci se proto snaží vyvarovat používání látek, u kterých lze předpokládat toxické účinky.
Závažným problémem jsou alergické reakce. Vznikají na imunitním podkladě u přecitlivělých jedinců. Alergickou reakci může vyvolat snad každá jinak zcela neškodná látka. Vznik alergické reakce u přecitlivělých lidí takřka není závislý na koncentraci dané látky. I nepatrné množství dokáže vyvolat plný rozsah nežádoucích účinků. Ty mohou být velmi rozmanité od reakcí podobným toxickým až po napodobení příznaků jiných kožních onemocnění nebo i onemocnění celkových. Závažná je také skutečnost, že s alergií na jednu látku většinou získáváme alergii i na celou řadu látek chemicky příbuzných. Zajímavý je podíl psychiky na alergických reakcích. Je znám případ, kdy paní s velmi intenzivní reakcí na přivonění k růži, reagovala stejně i na podstrčenou růži papírovou.Jedinci, kteří již nějakým typem alergie trpí (senná rýma, astma, ekzém apod.), by měli být při výběru kosmetiky zvlášť opatrní. Výrobce by jim to měl usnadnit tím, že uvede složení přípravku na jeho obalu nebo v příbalovém letáku. Ne vždy se však podaří určit, co alergickou reakci způsobilo. Ačkoli výrobci usilují o to, aby se vyvarovali látek, o kterých je známo, že alergii způsobují častěji než jiné, absolutně nealergenní kosmetika neexistuje. Zbývá nám proto jen velmi opatrný výběr a zkoušení, který přípravek je pro daného člověka nejvýhodnější. Kriteriem výběru přitom nemusí být cena. Může se stát, že lidé s alergií na luxusní přípravek bez problému snesou přípravek běžný. Při výběru mohou poradit zkušení kosmetičtí pracovníci. Při vážnějším alergickém projevu je vhodné poradit se s lékařem.
Některé nežádoucí účinky neumíme blíže specifikovat a hovoříme o toxoalergických reakcích apod.
Nesprávné použití kosmetického přípravku: např. mastný přípravek zhorší projevy mastné pleti nebo stav suché pokožky mohou zhoršit přípravky vysušující, některé druhy akné jsou provokovány obsahem olejových látek apod..
Na závěr pokládám za vhodné vyvrátit některé mýty. Není např. pravda, že nežádoucí účinky jsou způsobovány převážně umělými chemickými látkami a že přírodní látky nežádoucí účinky nemají. I přírodní složky mohou být dráždivé a pochopitelně mohou být i silnými alergeny. S rozpaky lze rovněž hledět na přípravky obsahující údajně extrakty z deseti, dvaceti nebo dokonce třiceti bylin. Účinek je zpravidla pochybný, protože účinky jednotlivých látek se mohou vzájemně rušit, zatímco riziko alergických reakcí se může zvyšovat. I zde zkrátka platí známé pravidlo, že všeho moc škodí.
Tímto článkem samozřejmě nechci čtenáře strašit. Na našem trhu je řada velmi dobrých kosmetických přípravků z ciziny i domácí produkce. Naše předpisy odpovídají normám EU. Rovněž zkoušení přípravků je přísné a týká se mikrobiálních testů i testů toxicity a alergizace (pro milovníky zvířat je třeba zdůraznit, že u nás neprobíhají zkoušky kosmetiky na zvířatech, ale na lidských dobrovolnících).
Cílem článku je obeznámení čtenáře často pronásledovaného přehnanou reklamou i s odvrácenou stranou mince. Na druhé straně je však třeba připustit, že pokrok v kosmetice značně rozšířil možnosti efektivní péče o pleť. Každému lze jen přát, aby si v nepřeberné nabídce našel to, co konkrétně jemu nejvíce vyhovuje.
Ing. Jaroslav Mühlhandl, CSc
Vedoucí vývoje kosmetiky
Barekol s.r.o. Čejkov